Teleskop a Dalekohled

Severa_9.B

Optický dalekohled či teleskop je přístroj k optickému přiblížení pomocí dvou soustav čoček nebo zrcadel: objektivu a okuláru, jímž se obraz pozoruje.

Hlavními parametry optických dalekohledů jsou světelnost a zvětšení. Opticky účinná plocha objektivu (apertura) určuje světelnost dalekohledu a poměr ohniskových vzdáleností objektivu a okuláru jeho zvětšení.

Podle konstrukce objektivu se optické dalekohledy dělí na:

refraktory, jejichž objektiv je tvořen čočkou nebo soustavou čoček

Čočkové dalekohledy (refraktory)

Objektiv refraktoru je čočka nebo soustava čoček, která umožňuje korigovat barevnou vadu (achromát, apochromát). Optická „velikost“ objektivu určuje světelnost dalekohledu, ohnisková vzdálenost maximální možné zvětšení.

Keplerův dalekohled

Galileův dalekohled

reflektory, jejichž objektiv je tvořen zrcadlem.

Zrcadlové dalekohledy (reflektory)

Objektivem reflektoru je primární duté zrcadlo kulové, parabolické případně i hyperbolické, jehož plocha určuje světelnost dalekohledu. Obraz předmětu se odráží ještě tzv. sekundárním zrcadlem a pak pozoruje okulárem.

Hlavní výhody reflektorů jsou nepřítomnost barevné vady, snazší výroba velkých zrcadel a výhodnější uspořádání tubusu.

Cassegrainův dalekohled

Newtonův dalekohled

Podle hlavního určení se rozlišují

dalekohledy astronomické

dalekohledy pozemní (terestrické) včetně zaměřovacích a geodetických

divadelní kukátka

triedry

Slovo teleskop pochází z řečtiny. – téle znamená daleko a – skopein znamená hledět. – teleskopos je tedy daleko-hled.

Vývoj

První dalekohled si 2. října 1608 nechal patentovat holandský optik Hans Lippershey

Jeho poznatky použil již o rok později známý italský vědec Galileo Galilei a pomocí zdokonaleného dalekohledu, složeného ze spojky a rozptylky učinil řadu převratných objevů, jako jsou Jupiterovy měsíce nebo skvrny na Slunci.

Dalekohled dále zdokonalil Johannes Kepler, který použil dvou spojek. Získal tak sice převrácený, ale ostřejší obraz a do jeho dalekohledu bylo možno vložit například nitkový kříž pro přesnější zaměření.

První reflektor, navrhl Isaac Newton roku 1668 a vyřešil tak problém chromatické čili barevné vady, která vzniká rozdílným indexem lomu pro světlo různé vlnové délky (barvy) v čočce objektivu a projevuje se „duhovými okraji“ pozorovaných předmětů.

Konstrukce

Pro přenosné pozemní dalekohledy činila potíže jejich délka. U námořních dalekohledů se problém řešil zasunovacím tubusem (kterému se pak metaforicky říká také „teleskop“).

Definitivním řešením je triedr, kde se mezi okulár a objektiv vkládá dvojice hranolů, takže dráha světla se dvakrát zalomí. Pro účely vojenského i geodetického zaměřování se dalekohledy opatřují nitkovými kříži pro přesné zacílení.

Čím větší je zvětšení dalekohledu, tím větší nároky se kladou na jejich uložení a upevnění. Zhruba do 10násobného zvětšení lze dalekohled držet v ruce, pro větší zvětšení je třeba stativ a pro astronomické dalekohledy pevný sloup, zakotvený hluboko do země. Takové dalekohledy se umisťují do velkých a pohyblivých kopulí.

Největší teleskopy v Česku

V Česku je pět vědeckých dalekohledů s průměrem větším než půl metru.

Perkův dalekohled -Ondřejov

průměr zrcadla 2 metry

Klenot- Kleť

průměr zrcadla 106 cm

2. teleskop v Ondřejově

průměr zrcadla 65 cm

Dalekohled observatoře MUNI

průměr 60 cm

2. teleskop na Kleti

průměr 57 cm

Tyto největší teleskopy doplňuje dalekohled ve Rtyni v Podkrkonoší, asi 82 cm, který je však soukromý a neslouží vědeckým účelům.

Zdroj