Jak vypadala Evropa po 1. světové válce?

Meer zoals dit

Stvaranje Republike Hrvatske i Domovinski rat

door Dorotea Bartolic

Sample Mind Map

door Berth Vorgarten

Jan Amos Komenský (Učitel národů)

door Aneta Mateásková

Československo mezi světovými válkami

door Terezie Stružynová

Jak vypadala Evropa po 1. světové válce?

Vítězné státy

Velká Čtyřka

Představitelé čtyř nejmocnějších vítězných zemí (Velká Británie, Itálie, Francie, USA)

Avšak každý vítězný stát měl jinou představu a jiné plány s Německem a dalšími poraženými státy

Francie chtěla, aby Německo bylo co nejvíce oslabeno, především vojensky a ekonomicky

Japonsko se snažilo vyrovnat velkou čtyřku, avšak neúspěšně

5 největších a nejsilnějších států určilo počet delegátů každé zemi a jejich účast v konferencích

Československo

28.10.1918

vznik Československa

Osobnosti

Milan Rastislav Štefánik

Slovák

organizoval v letech 1914-1918 československou legii a byl členem národní rady v Paříži a také byl ministrem vojenství.

T.G.M

Tomáš Garrigue Masaryk - 14. 11. 1918 zvolen prvním prezidentem Československé republiky

Edvard Beneš

Edvard Beneš se podílel na vzniku Československa. Také organizoval činost exilové československé vlády.

2. československý prezident

Národní výbor

vydal zákon

zřízení samostatného Československého státu

státní správa

reprezentoval moc zákonodárnou i výkonnou

Vznik 13. 7 1918

Martinská deklarace

Založena

Samuelem Zochou

Deklarace slovenského národa

30. října 1918 byla přijata

Slovenskou národní radou

v Martině

Obyvatelstvo

žilo zde zhruba 13,5 milionu obyvatel

Němců žili v pohraničí cca 3 miliony

-prohlašoval se za společný stát Čechů a Slováků, ale na hranicích žila i menšina Němců, Maďarů, Rusínů a Romů

-chaos a obtížné hospodaření

žádné vlastní úřady, vymezené hranice

Sudety

sudety byli pohranicní ovlasti dnešního česka

ve kterých od středověku až po 1945 vládli němci

Demilitarizované pásmo

Příklad, kde se demilitarizované pásmo nachází, je hranice mezi jižní a severní Koreou

To je pásmo, nebo území, ve kterém nemůžou být vojenské základny nebo vojenská technika

Říká se tomu také Demilitarizovaná zóna

fwedw

Poražené státy

pařížská mírová konference

Rozhodovaly Velká Británie, Francie, USA, Itálie

vyjednávání podmínek po 1. světové válce

nástupnické státy

Rakousko-Uhersko se rozdělilo na ČSR, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Jugoslávie

Nástupnické státy vznikají rozpadem jiných států, přebírájí mezinárodní závazky a právní odpovědnost předešlého státu, a pokud je nástupnických států více o povinnosti předešlého státu se dělí.

zánik osmanské říše vznik Turecka

Smlouvy

Smlouva s Německem

Německá armáda nesměla mít více než 100 tisíc vojáků a nesměla disponovat: ponorkami, tanky, dělostřelectvem a ani válečnými letadly.

Smlouva s Rakouskem

Smlouva byla podepsána 10.září 1919 v zámku Saint-Germain-en-Laye

Smlouva, která uznávala všechny vzniklé státy. Rakousko (jako nastupnický stát po Rakousku-Uhersku) muselo zaplatit reperace.

Smlouva s Bulharskem

Mírové smlouvy

Ani jedna z těchto zemí dřív neexistovala, a proto byly mírové smlouvy uzavřeny

Bulharsko muselo vrátit Rumunsku Dobrudžu (Historické území mezi Bulharskem a Rumunskem)

1919-1920 byly smlouvy postupně podepsány v různých místech Paříže

Kolonie

Francie

Rakousko-Uhersko

Bulharsko

Osmánská říše

Německo

Ztráta kolonii v Africe