II. fáze římské republiky, vrchol a krize
sjednocení Itálie
Řím se stal významnou silou Středomoří
dobytí Rhegia
přiblížení k Sicílii
Římané vyhlásili válku Kartágu 264 př. n. l.
Kartáginci= Punové
měli výborné vojsko=legie
Římané vyhráli 241 př. n. l.
Zisk
Provincie
Zájem o pobřeží Jadranu
Řecko podrobili Antigonovci
stává se z něj provincie Achaia
levní otroci, proti malým rolníkům velká konkurence
zemědělci byli zadluženi
přibývali bezzemci, stěhování do Říma
vytvořeny státní orgány pro správu
krize státního zřízení
krize setninového sněmu
reformy tribunů lidu bratrů Tiberia Graccha a Gaia Graccha
řešili otázky bezzemků
pozemková reforma-jedinec nesmí držet více než 500 jiter (133-111 př. n. l.)
velké velkostatky zůstaly
občanské války
dva politické směry- optimáti a populárové
boj o republiku
otázka toho zda bude vládnout senátní oligarchie nebo jeden mocný muž
optimáti - sněmy nemohou mít rozhodující politickou moc, která přejde na senát
populárové- politická moc by měl mít stále lid ve sněmech
V Kartágu 2 politické směry
Zájem o Pyrenejský poloostrov
Ložiska cínu, mědi a stříbra
Uzavření mírové smlouvy
Rozděleny sféry vlivu
Druhá punská válka 202 př. n. l.
Znova mír
Řím vládne v západním a východním Středomoří
Rozhodnutí zničit Kartágo
Třetí punská válka 146 př. n. l.
Vítězství, Kartágo poraženo